LINGUA ATLAS
F-02.03 · FRANCOUZŠTINA

VOULOIR

Modální sloveso · chtít · v1.0
Infinitif présent
vouloir
Infinitif passé
avoir voulu
Participe présent
voulant
Participe passé
voulu / voulue
Gérondif présent
en voulant
Základní význam
chtít
INDICATIF - TEMPS SIMPLES
Personne Présent Imparfait Passé simple Futur simple
kmeny veu-/voul-/veul- (alternace singulár/plurál/3pl) kmen voul- + -ais, -ais, -ait, -ions, -iez, -aient kmen voul- + -us, -us, -ut, -ûmes, -ûtes, -urent kmen voudr- + -ai, -as, -a, -ons, -ez, -ont
je veuxvoulaisvoulusvoudrai
tu veuxvoulaisvoulusvoudras
il / elle / on veutvoulaitvoulutvoudra
nous voulonsvoulionsvoulûmesvoudrons
vous voulezvouliezvoulûtesvoudrez
ils / elles veulentvoulaientvoulurentvoudront
INDICATIF - TEMPS COMPOSÉS
Personne Passé composé Plus-que-parfait Passé antérieur Futur antérieur
avoir v présent + voulu avoir v imparfait + voulu avoir v passé simple + voulu (literární) avoir ve futur simple + voulu
je ai vouluavais voulueus vouluaurai voulu
tu as vouluavais voulueus vouluauras voulu
il / elle / on a vouluavait voulueut vouluaura voulu
nous avons vouluavions voulumes vouluaurons voulu
vous avez vouluaviez voulutes vouluaurez voulu
ils / elles ont vouluavaient voulueurent vouluauront voulu
SUBJONCTIF
Personne Présent Passé Imparfait Plus-que-parfait
kmeny veuill-/voul- + -e, -es, -e, -ions, -iez, -ent aie/aies/ait/ayons/ayez/aient + voulu kmen voulus-/voulû- + -e, -es, -t, -ions, -iez, -ent (literární) eusse/eût/… + voulu (knižní)
je veuilleaie vouluvoulusseeusse voulu
tu veuillesaies vouluvoulusseseusses voulu
il / elle / on veuilleait vouluvoulûtt voulu
nous voulionsayons vouluvoulussionseussions voulu
vous vouliezayez vouluvoulussiezeussiez voulu
ils / elles veuillentaient vouluvoulussenteussent voulu
CONDITIONNEL
Personne Présent Passé - 1re forme Passé - 2e forme
kmen voudr- + koncovky imperfekta aurais/aurait/… + voulu eusse/eût/… + voulu (literární)
je voudraisaurais voulueusse voulu
tu voudraisaurais voulueusses voulu
il / elle / on voudraitaurait voulut voulu
nous voudrionsaurions voulueussions voulu
vous voudriezauriez voulueussiez voulu
ils / elles voudraientauraient voulueussent voulu

Jedna myšlenka napříč systémem

Infinitif présent
vouloir parler
Présent
Je veux parler.
Imparfait
Je voulais parler.
Passé composé
J'ai voulu parler.
Conditionnel
Je voudrais parler. (chtěl bych — zdvořilá žádost)
Impératif zdvořilostní
Veuillez patienter. (Buďte prosím trpěliví)

Impératif a použití

veux ! · voulons ! · voulez ! (vzácné) | zdvořilost: veuille ! · veuillons ! · veuillez !
⚠ Vouloir má dvě sady imperativu: běžné `veux/voulons/voulez` se používá málo (často jako výtka); standardní zdvořilostní forma je `veuille/veuillons/veuillez`, odvozená ze subjonctivu.
⚠ 1sg + 2sg + 3sg + 3pl mají kmen s dvojhláskou `veu-/veul-` (veux/veut/veulent), 1pl + 2pl mají `voul-` (voulons/voulez). Passé simple a subjonctif imparfait naopak celé s `voul-`.
⚠ Nezaměňovat `voudrais` (conditionnel — zdvořilost) s `voulais` (imparfait — trvající chtění v minulosti).

Vizuální legenda

vouloir a jeho tvary
pomocné avoir ve složených časech
osobní koncovka
zcela nepravidelný tvar
Výslovnost: vouloir [vulwaʁ], voulu [vuly], veux [vø], veut [vø], veulent [vœl]